(Ne)závidím

Čo nemám a čo mám, o čom snívali tí, čo nedožili a ako žijú (možno) tí, čo nesnívajú.  Alebo "keby sme boli králi".


"Kdybys byl králem a mohl mi dát, 
jen jakoby darem,
svoji zemi či stát,
když koupíš mi zámek a ze zlata štít a sbírku všech známek, 
já nebudu chtít."

Sú texty, melódie a interpréti. V tomto prípade pesnička "Závidím" - Naďa Urbánková a Jiří Grossmann.

Sú veľké poklady,splnené túžby a aktéri. Aj ja ešte som.

"Vždyť já chci jen žít jak žít se má, a o nic víc, je to jen má touha šílená."

Sú ľudia, ktorí poznajú vlastné túžby. Sú tiež ľudia, ktorí o nich nevedia, ale plnia si ich. A sú aj ľudia, ktorí nevedia, že nevedia. Máte chuť nežiť? Nemáte chuť žiť? Chýba vám sila? Čas? Čokoľvek? Tak čítajte prosím:








"Závidím řekám, vidím je téct, závidím chlebům, cítím je péct,
závidím ohňům voňavý dým, závidím růžím a nepochodím,
závidím včelám medový ráj, závidím dubnu, ze přivádí máj. 
Modrému mráčku volnost závidím a to věc je zlá, 
studentu v sáčku lásku závidím a to věc je zlá, a-a-á.
Závidím cestám, že mohou vést, 
závidím stromům okolo cest, 
závidím loukám srpnový žár,
závidím horám potoků pár, 
závidím houslím stříbrný hlas, 
závidím mořím prostor a čas.
Modrému mráčku volnost závidím a to věc je zlá, 
studentu v sáčku lásku závidím a to věc je zlá, a-a-á.
Závidím cestám, závidím jim, 
závidím stromům, závidím jim, 
závidím loukám, závidím jim, 
závidím horám, závidím jim,
závidím houslím, závidím jim.... "

Ešte stále vám niečo chýba?

Posledná pesnička Jirku Grossmanna, ktorú naspieval pred tým, ako podľahol leukémii.

Ešte stále vám niečo chýba?